Šedesátník Petr Kotvald nestárne

8.12.2019 20:19 od Lenka V. v Press/Tisk

Kdo by to byl řekl, že žatecký rodák a polovina někdejšího slavného dua z 80. let, které stálo za nejprodávanější tuzemskou písní všech dob Holky z naší školky, Petr Kotvald, oslavil v tomto roce již šedesátiny? Neustále má ovšem tolik energie, zápalu a hlavně tvůrčích úspěchů, jako by byl dokázal zastavit čas. Na jeho sólové pecky z 90. let, jakými jsou Gejzír, Kdekdo je dál, Milujem se čím dál víc; Už po nás, lásko má, jdou nebo Dej nám sex, navazují zdárně i písně z novější doby. A právě o nich, o (ne)stárnutí a samozřejmě také o blížících se Vánocích, bude řeč v následujícím rozhovoru…

Jak se cítí čerstvý šedesátník Petr Kotvald? A v čem se nejvíc změnil od doby osmdesátých a devadesátých let?

Děkuji, moc dobře. Ve dvou slovech příjemně a svobodně. A změny? Kromě toho, že mě zrazuje zrcadlo, jsem to pořád já (smích). Pořád si vedu svou a baví mě každý nový den.

 

Šedesátiny jste oslavil novou deskou a velice zábavným videoklipem. Mohl byste obojí představit i našim čtenářům?

Vlastně jsme to ani nijak zvlášť neplánovali. Původně roztočené album balad se za běhu změnilo na kolekci ve zvuku znatelně akustických, přesto dost slušně našlapaných písniček. Zvukovou podobu určovali Petr Kocfelda a klávesák mojí kapely TRIK Martin Blažek. Ten je také vyjma dvou skladeb autorem ostatních deseti. Album LX a klip k titulní písničce doufám působí svěže a současně. Klip jsme točili s obrovskou nadsázkou. Je trochu divoký a působí tak, jako bychom ho natočili v kuchyni. Ostatně i text na titulní LX není o šedesátnících – tak, jak si je pamatuju z dětství.

Mimochodem, na šedesátníka vypadáte skvěle, člověk by vám hádal o dvacet let méně. Prozraďte, jaký máte recept na to, vypadat mladě?

Cituji z textu: Je mi šedesát! Tak to je síla, (i) hvězdy stárnou. Prej‘ už všechno vím a sex neřeším? Tak to je mejlka, já jsem playboy!

Jednou z vašich nejúspěšnějších písní poslední doby je Rosalyn. Koho napadl ten nápad na výborný videoklip s tanečnicí a motorkářem a jak vás bavil váš herecký part?

Máte pravdu. Myslím, že při plánování jsme seděli s Dušanem Chrástem a najednou ho napadlo v párovém tanci zaměnit tanečníka za Stunt Ridera (mimochodem evropsky uznávaného) Martina Krátkého. Doplnili jsme ho ženskou v pravém slova smyslu, zralou tanečnicí flamenka Janou Baudisovou, a bylo to. Moc jsem si to užil.


Pro kterou ze svých písní z minulosti máte největší slabost a proč?

Miluju všechny. Každá vznikla z nějakého konkrétního důvodu. Mnohdy jako otisk něčeho velmi osobního. Něčeho, co potkalo buď mě samotného, anebo někoho v mém okolí. Proces zrodu novinky je vždycky svým způsobem dobrodružství. A nikdy nevíte, jestli bude dramaturgy v rádiích a posluchače bavit.

Adventní doba, to je pro spoustu interpretů období největší vytíženosti. Je tomu tak i u vás?

Nejsem honicí pes, snažím se rozplánovat si čas o adventu, tak, abych věděl, že advent vůbec je (smích). Jasně, vždycky se to nepodaří ideálně. Nutně ale nemusím být všude a za každou cenu. Měl jsem štěstí, že jsem díky především Jindrovi Parmovi a geniálním textům Pavla Cmírala potkal spoustu písniček i vánočních songů, které posluchače baví. A tak vánoční večírek umí být velká taneční jízda, a pár dní na to zpívám v kostele balady a šansony.

Jak bude vypadat váš pražský koncert 21. prosince? Na co se mohou posluchači těšit? Tedy kromě hitu Vánoce hrajou glórijá?

Je to krásné, do Kostela sv. Šimona a Judy se vracím už po devatenácté. Je to verze koncertu, která se každoročně mění. Zpívám tradičně písničky z mého vánočního alba, ale ne nutně jen ty. Zazní i balady a novinky z alba LX. Aby byl vracející se divák pořád překvapován. Kdysi jsme tu začínali velmi komorně, v sestavě pouze s klavírem, kontrabasem a smyčcovým kvartetem. Dnes už je to slušný orchestr. Kromě zmiňovaného ještě celý TRIK, backvokalistky a tradičně DPS Petrklíč a pár skvělých sólistů. Letošní koncert je už od září vyprodaný. To je velká nádhera a zároveň je mi líto, že na něm nemůžou být všichni, co by tam být chtěli. Přidávat odpolední představení nechci, abych diváky a sebe neošidil o pocit výjimečnosti. Slibuji, že napřesrok budeme s koncerty o adventu štědřejší. Pravidelně jich je kolem deseti. Už teď tvoříme trasu pro rok 2020. Takže zatím: Karviná, Pardubice a Praha 19. prosince.

CD vánočních skladeb vyšlo v roce 2008. Neplánujete na tento albový počin v budoucnu navázat?

Skvělé bylo studiové album Vánoce přicházejí z roku 1999. Jeho reedice je ale nereálná, i díky tomu je dnes mezi fandy obrovskou raritou. Také proto vyšlo později album Vánoce hrajou glórijá, které je pro trh pravidelně reedováno.

Která vánoční píseň – od jiného interpreta – se vám nejvíce líbí, kterou posloucháte nejraději?

Mým favoritem je Těšíme se na Jéžiška. To je hoooodně dobrý. Popravdě mě moc nebaví cukrkandlové texty – i proto jsem moc rád, že Pavel Cmíral i moje »vánočky« otextoval s vtipem. Jde to i jinak. My jsme teď dokonce z písničky Dvanáctá z alba LX, která je o příchodu dne D a chvíle CH, o splnění tajných přání, udělali vánoční. Jenom tím, že jsme k ní natočili vánoční klip. Premiéru měl v předvečer Mikuláše.

Když odhlédneme od pracovních záležitostí, jak se slaví Vánoce u vás doma? Jaké zvyky dodržujete?

Jako ve většině českých rodin. Slavíme trochu tradičně a dost po svém. S kaprem, salátem a stromečkem. Hlavně v čistotě, pohodě a s těmi, které máme rádi a je nám s nimi dobře.

Dáváte si nějaká předsevzetí na nový rok a daří se vám je plnit?

To ne. To jsem nikdy nedělal. Úkoluji se průběžně a skoro podvědomě. Kdybychom se úkolovali jen jednou v roce, dodnes by neproběhla průmyslová revoluce a byli bychom negramotní. I když, popravdě, občas mám z nás lidí ten pocit.

Jaké jsou profesní plány Petra Kotvalda na další desetiletí, až do té sedmdesátky?

Zpívat, zpívat, zpívat… a díky tomu se potkávat s těmi, kteří mě rádi slýchají a vídají. Je to obrovská zábava – a ta s věkem nemá co dělat.

Petr KOJZAR

FOTO – archiv Agentura p.k.art

Zdroj: halo noviny