Na návštěvě: Je Petr Kotvald lepším zpěvákem, nebo zahradním architektem?

12.1.2013 22:27 od Lenka V. v Fotogalerie, Press/Tisk

Každý ho zná jako úspěšného zpěváka, ale málokdo ví, že Petr Kotvald je i talentovaný stavitel a zahradní tvůrce. Jak nám přiznal, jedná v tomto směru často velice impulzivně, do velkých projektů se vrhá po hlavě. A přestože pak všechny detaily pečlivě promýšlí, dokáže se nakonec rychlostí blesku nadchnout pro zcela jinou, mimoděk objevenou alternativu, a také ji hned zrealizuje.

Ačkoli má kousek za Prahou dům se zahradou, o které se říká, že je velice krásná, realizuje své vize u malého domečku ve vsi ještě o kousek dál. „To proto, že moje žena je maximalista a například při každé cestě z města domů si přiveze nějakou kytku. Takže je to u nás zarostlé až hrůza,“ směje se a dodává, že tady je naopak strůjcem veškerého dění pouze on a další džungli místo zahrady už nikdy nedopustí. 

Revoluce ve dvoře 

Vilku takřka kapesních rozměrů kupoval před pár lety pro syna, aby mu zajistil vlastní střechu nad hlavou, ale že tady nakonec bude trávit čas především on, ho ani ve snu nenapadlo. „Kluk chtěl ateliér, aby se mohl po výtvarné stránce trochu realizovat,“ přibližuje Petr a dodává, že jeho nápad vyčlenit pro ten účel místnost v domku ve dvoře se s velkým pochopením nesetkal. „Zdálo se mu to zkrátka příliš těsné…“ 

Stavení staré přes 80 let s dvorkem a malým domkem s garáží objevil v nabídce na internetu a vlastně už doma u monitoru se podle fotografií rozhodl, že je koupí. Jeho pozornost upoutala i rozlehlá zahrada. S makléřem pak při první obhlídce obchod uzavřel a dal se hned do vyklízení a rekonstrukce. 

Základní dispozice obou staveb i jejich vzhled se během ní příliš nezměnily; vše zůstalo při starém, avšak ve zcela odlišném provedení: Nová krytina na střechách, opravená fasáda v lehce růžovém tónu v kombinaci s okrovou a barvou terakoty, do které se odělo zádveří, plot s bránou a také dřevěné obložení sólo domku. 

Radikální proměnu ovšem prodělalo okolí domu, hlavně zdevastovaný dvorek. „Původní asfalt musel samozřejmě ze scény jako první,“ vzpomíná Petr. „V lomu v Kozárovicích na Příbramsku jsem si pak zajistil sekanou žulu, ale napadlo mě, že by nebylo od věci rozčlenit dlážděnou plochu dřevem, třeba starými pražci. Stačil pak jeden dotaz v sousedství a kupodivu jsem hned obdržel informaci, kde získat levně desítky zachovalých kousků,“ pokračuje.

Z nich potom vytvořil v ploše dvora i dál základní rastr, který vyplnil kamenem. Postupoval ovšem tak, že každé pole ještě rozčlenil jiným zajímavým kusem, odlišným tvarově či barevně, případně do něj zakomponoval ozdobné železné prvky či malou mozaiku. „Díky tomu nevyhlíží poměrně rozlehlá plocha fádně,“ vysvětluje autor této nevšední kompozice. 

Bez zbytečných kudrlin

Původně Petr Kotvald plánoval, že u domu nebudou žádné květinové záhony, ale nakonec zjistil, že nutný je určitý kompromis. A tak se u plotu ve dvoře zrodilo mírně zvýšené rabátko lemované opět dřevěnými hranoly a osázené nenáročnou zelení. Hlavu si ovšem chvíli lámal nad plotem vpředu a neřešitelně úzkou předzahrádkou. A protože ve dvoře už byla žula, napadl ho obdobně ztvárněný gabion. „Dodavatele ocelové sítě jsem objevil při jedné cestě Prahou, ale panel jsem si už postavil sám, a pořádně jsem se u toho navztekal,“ přiznává. 

Zajímavou kapitolu tvoří zahrada vzadu, vlastně její předpolí s odpočivnou zónou, jež přímo navazuje na dvorek. Část oplocení zde tvoří opět gabion, ale obložený z větší části dřevem, takže nepůsobí tak tvrdě. Nejzajímavější je ale terasa s posezením, v obdélníkové ploše uzavřené pražci lemovaná kačírkem (oblázky). Linie dřevěných hranolů vroubí i úzkou zónu u domu, kam Petr možná vbrzku rozšíří jeho interiér (mimo jiné proto, že z něj nemá tímto směrem žádný výhled z okna) a vystřelují také dozadu do staré ovocné zahrady v podobě chodníku, který se ovšem rafinovaně zužuje. 

 

 

 

Text a foto: Jiří Savinec
Zdroj: hobbymanie.cz